Myself

Vysněné povolání

24. september 2013 at 20:18 | TesS
Princezna, astronaut, voják, lékařka, právník,... Moc dobře si pamatuji, co jsem chtěla být já, když jsem byla úplně maličká. Skoro každý si od svého raného dětství projde mnoha změnami ve výběru svého povolání/zaměstnání. Ze začátku to jsou většinou takové neuskutečnitelné nebo nereálné výběry, ale postupem času, jak člověk stárne se vše začíná více a více realizovat.
teensquotess: http://teenlifequotes.com/
Kam až moje vzpomínky sahají si pamatuji, že když jsem poprvé přemýšlela o zaměstnání, byla jsem na sto procent rozhodnutá stát se prodavačkou. Později jsem také dostala, jako novou hračku dětskou pokladnu. Hrozně se mi líbilo vyťukávat ceny na pokladně a pípat s tím vše, co mi přišlo pod ruku. Mému rozhodnutí hodně přispěl i fakt, že jsem si myslela, že každý den si prodavačka bere všechny peníze z pokladny domů. Jaké bylo moje zklamání, když jsem za pár let zjistila, jak poměrně ubohé (hlavně v ČR) dostávají takové ne prodavačky, ale pokladní platy, si už nepamatuji, ale na toto období mám hodně dobrých vzpomínek.
Když už jsem byla drobátko větší, chtěla jsem být doktorkou a léčit prarodiče nebo se stát archeoložkou. Úplně jsem si představovala, jak odjedu někam do pouště a vykopu kosti dinosaurů.
Když už se blížil konec prvního stupně základní školy, toužila jsem pracovat, jako učitelka. Líbilo se mi zapisování známek do žákovek a kontrolování a známkování písemek. Bohužel, nástup na druhý stupeň mého základního vzdělávání tuto pozici, coby mé trvalé zaměstnání, bezpochybně zavrhl. Do dnes nemůžu pochopit, jak jsem někdy mohla chtít sedět půlku dne ve třídě s retardovanými "teenagery" a snažit se jim do hlavy vlít aspoň kapku moudrosti.
teensquotess: http://teenlifequotes.com/
V neposledí řadě musím také zmínit mou občasnou zálibu v návrhářství oděvů. Občasnou proto, že jsou doby, kdy si říkám: "Proč vlastně bych nemohla být módní návrhářka? Vždyť mě to baví..", ale je taky hodně mometů, kdy si sebe nedokážu představit, že bych na něco takového měla pořád náladu. A v takové práci na to náladu prostě mít musíte, jinak jste v háji.
Momentálně už pár let se držím oboru žurnalistika. Baví mě blogování, psaní článků, a dokonce, kdo by to řekl, mě začali bavit i slohové práce do českého jazyka. Dokážu si sebe představit za nějakých deset let, jako redaktorku nějakého časopisu zaměřeného převážně na módu a polemizování o dnešním světě.
Poslední dobou mi také v mozku pořád vyskakuje slovo restaurování. Když o tom tak přemýšlím, opravdu by mě bavilo být restaurátorkou a vracet do původního stavu nějaké historické obrazy nebo předměty. Nad tímto pořád váhám...
Jelikož jsem v devítce, z tohoto tématu jsem hrozně nervózní. Čekají mě přijímačky na střední a já se za boha bojím, že ztratím motivaci k žurnalistice nebo restaurátorství.
Proto nechávám tohle téma o výběru nějakého trvalého povolání zatím otevřené. Snad se dostanu na gympl s anglickým zaměřením, z kama bych eventuelně měla jistou teba překaldatelku. Myslím si, že moje budoucnost si mě najde...
A jak jste na tom vy?

Favorite interpreters

7. september 2013 at 23:31 | TesS
Nedávno jsem přemýšlela o tom, koho nejvíce poslouchám... Sepsala jsem si menší seznam a docela mě to překvapilo. Samozřejmě, že jsem některé z nich čekala, ale něco mě zase poněkud překvapilo. Nakonec z toho vyšlo sedm interpretů, kteří mají v mém playlistu čestné místo...
 
 

Advertisement
Všechny články a outfity jsou mnou vytvořeně. Pokud něco z tohoto blogu zkopírujete, uveďte zdroj. Animace a obrázky v článcích jsou z tumblru nebo weheartit.